Přichází sekáč, co se nezakecá. Jaká bude nová nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová?
Lenka Bradáčová (52) se minulý týden stala nejvyšší státní zástupkyní. Nahradila tak Igora Stříže, který svůj sedmiletý mandát nedokončil. Nová role je logickým vrcholem dosavadní kariéry státní zástupkyně, která začínala v rodném Ústeckém kraji a propracovala se až na pozici vrchní žalobkyně v Praze. Za svou kariéru se vyprofilovala jako nekompromisní a přísná žalobkyně, která je své práci oddaná a nebojí se před soud hnát i justiční kolegy. Ambice si ale bere i na Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ): dosáhnout by chtěla zúžení žalobní soustavy ze čtyřstupňové na třístupňovou.
Zkušenost, profesionalita a vysoká prestiž, které se těší v právnické obci. Tak zhodnotil premiér Petr Fiala (ODS), proč byla minulý týden Lenka Bradáčová slavnostně uvedena do funkce nejvyšší státní zástupkyně. „Po odstoupení Igora Stříže byla volba Lenky Bradáčové naprosto logická. Má dlouholetou profesní kariéru, prošla okresním, krajským i vrchním státním zastupitelstvím. Dozorovala řadu velkých trestních kauz. Její jméno je známé nejen v právnické obci, ale i širší veřejnosti. Proto si mohu dovolit říct, že ta volba byla logická a vláda návrh na jmenování doktorky Bradáčové schválila jednomyslně,“ prohlásil Fiala.
Dodal, že jsou dobré předpoklady pro to, aby Bradáčová funkci vykonávala úspěšně, a úkoly jejího nového úřadu jsou stále stejné: zajištění nezávislosti a nestrannosti NSZ, ochrana právního státu a spravedlnosti, boj proti závažné kriminalitě a posilování důvěry ve státní zastupitelství skrze otevřenou a srozumitelnou komunikaci. To zopakoval i ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) s tím, že návrh na jmenování Bradáčové byl promyšlený a je si jistý, že státní zástupkyně v roli obstojí. Zároveň dodal, že její jmenování jakožto ženy není na základě naplnění kvót, ale vzhledem k jejím profesním úspěchům.
Role, které se Bradáčová ujala, není jednoduchá: Nejvyšší státní zastupitelství dohlíží na činnost vrchních státních zastupitelství a nepřímo i krajských a okresních, pod sebou má tedy 1300 lidí. Nejvyšší státní zástupkyně pak může pokyny sjednocovat postup státních zástupců, rušit nezákonná usnesení, tedy třeba obnovit trestní stíhání, které bylo zastavené, či nařizovat kontrolu skončených případů. Dále může podat podnět k Nejvyššímu soudu, aby zaujal jasné stanovisko, pokud soudy nižší instance rozhodují ve stejných případech odlišně.
Bradáčová nahradila na NSZ Igora Stříže. Ten působil na postu nejvyššího žalobce od roku 2021, zbývaly mu ještě tedy tři roky ve funkci. Na svůj mandát ovšem rezignoval kvůli osobním a rodinným důvodům. Fiala, Blažek i Bradáčová ocenili jeho dosavadní práci. Nicméně se zdá, že někteří na jeho rezignaci čekali. Například Markéta Pekarová Adamová z TOP 09 vehementně kritizovala jeho komunistickou minulost. „Člověk, který posílal lidi do vězení za to, že nechtěli sloužit socialistické vlasti, se podle mě neměl nejvyšším státním zástupcem ani stát,“ uvedla.
Rath ji proslavil
Komunistická minulost se Bradáčové vyhnula. „Celé svoje dětství, možná až do třetího ročníku gymnázia, jsem měla zcela jasnou představu, že budu učitelkou českého jazyka a historie. Do té doby jsem nikdy nechtěla být právníkem. Pak se mi ale objevil v životě 75letý muž, velká osobnost. Prošel holocaustem a byl i ve vězení za komunistického režimu, ovlivnil řadu z nás v našem směřování a řekl mi, že bych měla být právníkem nebo novinářem. Začala jsem o tom přemýšlet,“ uvedla v rozhovoru pro Reflex v roce 2019 rodačka z Roudnice nad Labem. Ten muž byl jejím učitelem na občanskou nauku a mladá studentka nakonec podala přihlášku na právo a právní vědy na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, kterou absolvovala v roce 1998.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
