Při překladu nesoudím, mojí rolí je zajistit plynulou komunikaci, říká soudní tlumočnice Horáková
Ředitelka neziskové organizace Tichý svět Marie Horáková se tlumočení do znakového jazyka při soudních stáních a trestním řízení začala věnovat přibližně před 20 lety, každý rok zvládne zhruba čtyřicet takových případů. Podle ní je tato oblast překladu velmi specifická, je nutná výborná jazyková dovednost i znalosti právního systému. „I drobná nepřesnost může mít vážné následky. Tlumočník musí zůstat nestranný, plně soustředěný a zároveň vnímavý k potřebám neslyšící osoby,“ říká Horáková.
Jak a kdy jste se k tlumočení v rámci trestního řízení a při soudních stáních dostala?
K tomuto specifickému typu tlumočení jsem se dostala přibližně před dvaceti lety. Zpočátku jsem byla přizvána jako tlumočnice ad hoc ke konkrétním případům. Později jsem se rozhodla této oblasti věnovat systematicky. Podala jsem žádost o zápis do seznamu soudních tlumočníků, doložila všechny potřebné dokumenty, prošla příslušným řízením a stala se oficiální soudní tlumočnicí. Jedná se o velmi specifickou oblast, která vyžaduje nejen výborné jazykové a tlumočnické dovednosti, ale také porozumění právnímu kontextu a etickým aspektům práce v prostředí soudů, policie nebo při jiných úředních jednáních. Vnímám, že pro mnoho kolegů a kolegyň tlumočníků českého znakového jazyka je tato oblast poměrně náročná. Ať už kvůli vysoké míře odpovědnosti, psychickému tlaku, který tato práce obnáší, nebo kvůli značné administrativní zátěži, která je s ní spojena.
Musela jste se naučit nějaké specializované znaky?
Právnická terminologie je velmi odborná a tlumočník musí znát význam každého termínu. Některé právní pojmy nemají přímý ekvivalent ve znakovém jazyce, a proto je nutné je převést tak, aby jejich význam byl jasně a jednoznačně pochopen.
Jak tlumočení při trestním řízení probíhá?
Tlumočení do znakového jazyka se od běžného tlumočení mluvených jazyků liší v několika důležitých ohledech. Nejvíc zásadním rozdílem je to, že neslyšící člověk musí mít na tlumočníka přímý výhled. Tlumočník proto nesedí vedle něho, ale většinou stojí poblíž mluvčího, například vedle soudce, policisty či oddávajícího, aby měl neslyšící v zorném poli tlumočníka i mluvčího a mohl sledovat nejen tlumočení, ale rovněž gesta a mimiku osoby, která hovoří.
Záleží i na dalších vizuálních detailech. Za tlumočníkem by neměl být zdroj světla, aby neslyšícího neoslňoval, a zásadní je i výběr oblečení – ruce musí být dobře vidět, proto tlumočníci často volí jednobarevné, nejlépe tmavé oblečení bez vzorů. Při tlumočení, kde vystupuje více mluvčích, tlumočník vždy upozorňuje, kdo právě mluví. Neslyšící totiž neslyší změnu hlasu a bez tohoto upozornění by si neuvědomili, že hovoří jiná osoba. Samotné tlumočení pak probíhá stejně jako u mluvených jazyků, vše, co se během výslechu, líčení nebo jiného úkonu odehraje, je tlumočeno přesně, bez úprav, výkladů nebo osobních komentářů tlumočníka.
Oslovují vás samotní účastníci nebo policie a soudy?
Tlumočník znakového jazyka zapsaný v seznamu soudních tlumočníků nepůsobí jen u soudů a na policii. Je přizván všude tam, kde je třeba zajistit komunikaci neslyšící osoby se státní institucí. V oblasti trestního řízení se jedná o výslechy, rekonstrukce trestného činu, hlavní líčení nebo vazební jednání. Tlumočí se však i v civilních věcech – například v rozvodových nebo opatrovnických řízeních, v dědických sporech nebo v řízeních o svéprávnosti. Tlumočníka v těchto případech zpravidla osloví policie, soud nebo příslušný úřad. Výjimečně může neslyšící klient požádat o jeho výměnu a navrhnout jiného.
Součástí této profese jsou i další události, jako je tlumočení na matrikách, u svatebních obřadů nebo při zkouškách v autoškole. V takových situacích nás obvykle osloví přímo neslyšící klient, následně se spojíme s danou institucí a domlouváme konkrétní postup a podobu spolupráce. Někdy se instituce nejprve ozve s dotazem, zda mohu případ tlumočit s ohledem na místo, termín a náročnost. Jindy je termín již daný a otázka zní pouze, zda jsem dostupná. Pokud se domluvíme, jsem k danému úkonu oficiálně jmenována tlumočníkem a obdržím předvolání. Zatímco dříve přicházelo doporučeným dopisem, dnes už většinou přijde elektronicky prostřednictvím datové schránky, což celý proces výrazně zrychluje a zjednodušuje.
Kolik tlumočení jste v rámci trestních a soudních řízení za poslední roky poskytla, třeba i v rámci práce pro Tichý svět?
Moje práce v organizaci Tichý svět nesouvisí přímo s činností soudního tlumočníka. Tichý svět mě na tlumočení pouze uvolňuje, podobně jako by to udělal kterýkoli jiný zaměstnavatel. Ročně se účastním zhruba čtyřiceti případů, v nichž tlumočím pro neslyšící klienty – ať už jde o výslechy, soudní líčení nebo například dědická řízení. Tichý svět poskytuje tlumočnické služby jako registrovanou sociální službu a zaměstnává více než 40 profesionálních tlumočníků znakového jazyka, kteří zajišťují komunikaci pro neslyšící po celé České republice. V roce 2024 Tichý svět zprostředkoval přes 3 500 fyzicky tlumočených situací, kdy je tlumočník přítomen na místě s klientem. Součástí služby Tichá linka je také online tlumočení a přepis mluvené řeči, které umožňují komunikaci kdykoliv a odkudkoliv. Ročně Tichá linka vyřídí více než 40 tisíc požadavků.
Takhle jsem se na tím nikdy nezamýšlela. Tlumočím podezřelým, pachatelům, svědkům i obětem. Ke každému případu přistupuji s naprostým respektem – nehodnotím, nesoudím. Mojí rolí je zajistit, aby komunikace probíhala plynule a klidně.
Jaká jsou úskalí tlumočení?
Trestní a soudní tlumočení je náročné nejen kvůli odborné terminologii a požadavku na naprostou přesnost, ale i kvůli emočně vypjatým situacím, které mohou být pro zúčastněné náročné. I drobná nepřesnost může mít vážné následky. Tlumočník musí zůstat nestranný, plně soustředěný a zároveň vnímavý k potřebám neslyšící osoby. Samozřejmostí je zachování mlčenlivosti a hluboký respekt k tomu, co při tlumočení zazní, protože často jde o velmi osobní a citlivé záležitosti.
Je i úskalí v tom, zda daný člověk vůbec mluví znakovým jazykem?
Někteří neslyšící používají znakový jazyk jako svůj první, mateřský jazyk, jiní preferují psanou formu češtiny. V takových případech se využívá přepis mluvené řeči nebo odezírání. U uživatelů znakového jazyka je důležité si uvědomit, že se občas stane, že jej neslyšící neovládá natolik dobře, aby komunikace probíhala zcela plynule. V těchto situacích je vhodné přizvat rodilého mluvčího, tedy neslyšícího tlumočníka (který buď píše překlad na papír, nebo informace předává mluvícímu tlumočníkovi, pozn. red.). Využití neslyšících tlumočníků stále roste, a to nejen u klientů se sníženými jazykovými kompetencemi. Často bývají přizváni i při tlumočení pro oběti násilných činů, osoby s psychiatrickými diagnózami či přidruženými vadami, například autismem, afázií nebo sníženou kognicí, a také při komunikaci s dětskými klienty, například v pedagogicko-psychologických poradnách. Specifickou situací je, když je klientem neslyšící cizinec, který neovládá český znakový jazyk.
Jak se v takových případech postupuje?
V takovém případě se tlumočí prostřednictvím dvou osob pro jeho rodný znakový jazyk a český znakový jazyk. Uvedu příklad: představte si, že si neslyšící člověk z Ukrajiny potřebuje v Česku něco vyřídit, například na úřadě. Protože ukrajinský znakový jazyk se od českého liší, účastní se tlumočení dvě osoby. Prvním je neslyšící tlumočník, který ovládá ukrajinský a český znakový jazyk. Druhým je slyšící tlumočník, který překládá mezi českým znakovým jazykem a mluvenou češtinou. Tlumočení probíhá následovně: neslyšící tlumočník komunikuje s klientem v jeho rodném znakovém jazyce a zároveň převádí sdělení do českého znakového jazyka. Slyšící tlumočník pak vše tlumočí z českého znakového jazyka do mluvené češtiny pro úředníka nebo jinou osobu, se kterou klient jedná.
Berou soudci a policisté v potaz tlumočníky, třeba poskytují více času?
Vždy záleží na konkrétních lidech. Většina si uvědomuje, že komunikace za přítomnosti tlumočníka vyžaduje určitý ohled a přizpůsobení. Pokud to situace vyžaduje nebo nestihnu vše zachytit, požádám o zpomalení tempa nebo zopakování určité části. V těchto případech se setkávám s pochopením a ochotou.
Vzpomínáte si na nějaké zajímavé případy?
Některé případy jsou velmi dojemné, například když se podaří vyřešit zapeklitý spor nebo když tlumočím svatební obřady. Jiné jsou náročné, zejména když se projednává násilí nebo smrt, což jsou témata, která člověka silně zasáhnou. Každý případ je jedinečný a je důležité zachovávat úctu a respekt, které jsou základem naší práce. Takováto citlivá témata si zaslouží naši plnou profesionalitu a empatii. Tlumočník není pouze zprostředkovatel slov, ale také někdo, kdo chápe širší kontext, kulturu neslyšících a dokáže citlivě reagovat na konkrétní situaci. Každý případ je jedinečný a vyžaduje individuální přístup. V oblasti soudního tlumočení čelíme mnoha výzvám, ať už jde o zajištění lepší dostupnosti služeb, zvýšení počtu kvalifikovaných tlumočníků, snížení administrativní zátěže, aby se tlumočníci mohli více soustředit na svou práci nebo šíření osvěty o potřebě tlumočníka v různých kontextech. Na těchto tématech spolupracuji v rámci aplikační skupiny s dalšími soudními tlumočníky mluvených jazyků s ministerstvem spravedlnosti.
