Robotická válka na provinčním bojišti: Co změní a naopak nezmění ukrajinský útok na ruské strategické základny
Ukrajinský dronový útok na ruské bombardéry je majstrštykem, který v několika ohledech přesáhl význam tamního bojiště. Útočilo se na stroje, které létají na transatlantické patroly, a to způsobem predikujícím vedení válek v budoucnosti. Ukrajině získal reputaci před celým světem – i když jak jí to pomůže v samotném konfliktu, není jasné.
Představte si, že jste řidič náklaďáku, vezmete zakázku na přepravu zahradních domků na předem domluvené místo, kde se máte spojit s člověkem, který si náklad převezme. Zavoláte mu, domluvíte se na času a místě, dotyčný apeluje, abyste tam byli včas. Když se k místu blížíte, najednou se střechy domků otevřou a k vašemu úžasu z nich začnou vylétat jeden po druhém drony.
Vyhoupnou se zpoza střechy a automaticky zamíří na blízkou základnu strategických bombardérů. Nepotřebují operátory, letí na základě umělé inteligence. Ta dobře ví, že nejcitlivější místo je za dané situace palivová nádrž, a tak směřuje drony na ni. Během několika málo minut přišlo Rusko podle ukrajinské rozvědky o podstatnou část svého strategického bombardovacího letectva.
Útok byl veden na pět letišť: Olenivka (nedaleko Murmansku), Ivanovo (Ivanovská oblast Ruska), Ďjagilevo (Rjazaňská oblast), Bělaja (Irkutská oblast na Sibiři) a Ukrajinka (Amurská oblast na Dálném východě). Ví se, že minimálně na dvou základnách (Olenivce a Bělaji) měl útok ničivé účinky, a naopak v Amurské oblasti nevyšel a kamion shořel ještě před tím, než se dostal na místo. Zcela zničeno bylo 12 strojů, zbývajících zhruba 30 bylo poškozeno.
Šlo o bombardéry Tu-95, Tu-22, stejně jako ruský AWACS A-50 a transportní letadla An-12. Až na poslední stroj jsou to velmi cenná a drahá letadla a není jasné, nakolik se je kvůli nedostupnosti náhradních dílů podaří opravit. To ovlivní i strategické schopnosti Ruska ve vypouštění raket, i když efekt v tomto směru nebude příliš významný, protože existují i možnosti ze země a z moře – i když ze vzduchu je to nejspolehlivější. Odlehčit by to mělo i Ukrajině, kde ale v poslední době nepřítel masivně využívá hlavně dronů.
Za zostuzení přijde odplata
Je tu samozřejmě i obrovský efekt z hlediska prestiže a mezinárodních sympatií, které si Ukrajina získala tímto způsobem úderu čistě na vojenské cíle s minimem civilních a celkově lidských obětí. Ruská armáda naopak sklidila ostudu umocněnou vývody „Z-bloggerů“, kteří podporují cíle vojenské operace na Ukrajině, ale kritizují její způsob provedení.
Otázkou je, proč drony na nejpostiženějších letištích Olenivka a Bělaja nezlikvidovala protivzdušná obrana, která by měla být na takové případy vybavená, alespoň se tedy o prostředcích pro eliminaci dronů vedla diskuse po prvních útocích na základnu Engels koncem roku 2022. Je ale možné, že ukrajinská rozvědka vybrala takové cíle, které nebyly chráněné dostatečně, navíc Engels bývá vcelku pravidelným cílem dronových útoků a poměrně intenzivně byl ostřelován (spolu se základnou v Ďjagilevu) v březnu.
Možná i proto základna Engels, odkud se střelami na Ukrajinu vzlétají bombardéry poměrně často, teď atakována nebyla. Paradoxně tak útok měl efekt spíš tam, odkud se vzlétá spíš na patroly dalekého dosahu do oblasti NATO než nad Ukrajinu. Jde tu také o strategické nosiče raket, které v minulosti podléhaly mezinárodním omezením, i když redukující smlouvu START Vladimir Putin v roce 2023 pozastavil.
Zcela jistě pak přijde ruská odplata, která bude mít velmi pravděpodobně opět charakter brutálního útoku na civilní obyvatelstvo. Tuto cenu si ale už Ukrajinci zvykli platit a neodradí je to. Úder na letiště přitom doprovázela série dalších útoků na strategické komunikace. Dvakrát na železnici v blízkosti ukrajinských hranic, kde jsou dráhy důležité pro zásobování vojsk, a také na Krymský most. Přitom však stále platí, že sabotáže tohoto druhu mohou mít výrazný efekt především pro PR, nejdůležitější ale stále je udržení frontových linií a bojeschopnosti armády.
Hnízda dronů na frontě i v zázemí?
Originalita a přesah ukrajinského dronového útoku nad rámec tamního bojiště je ale hlavně v použití zcela nových způsobů boje. Aktéři využili umělé inteligence, podle ruského serveru Mediazona „naučili“ drony rozpoznávat v poltavském leteckém muzeu na exponátech Tu-95M a Tu-MS, kde mají nádrže a kam je nejlepší se s lehoučkými aparáty a slabými náložemi trefit. Užití prvku umělé inteligence (AI) je samo o sobě revoluční, protože vojáci ho příliš v oblibě nemají.
AI zatím neumí plánovat vojenské operace (lépe řečeno se to ještě nenaučila), ukazuje se ale, že umí samostatně řídit a navádět drony. Bezpilotnímu aparátu tak stačí být v klidovém stavu dopraven na nějaké místo, kde automaticky „obživne“, vyhledá a bombarduje určený cíl. Nebo lze vypustit z kontejneru roj dronů s náložemi a nechat je, ať si samy hledají určené cíle a ničí všechno, co se hýbe. Podobně pak mohou fungovat smrtící dronová hnízda i v zázemí.
Již do značné míry automatizovaná válka se stává robotickou a zcela převrací všechny zaběhlé postupy. Mění se způsob použití tanků, obrněných vozidel, pěchoty, námořnictva i pilotovaných letadel. A možná tak odzvoní i strategickým bombardérům v podobě, jak je rozbombardovali svými drony Ukrajinci.
