Fico jel do Moskvy z nedostatku rozumu, Putin mu nemohl pomoci vůbec ničím, říká ruský expert na ropné trhy

Jak moc je nyní Evropa závislá na ruském plynu a ropě?

V oblasti plynu je situace dvojaká. Za prvé jsou dvě evropské země závislé na dodávkách plynu z Ruska – Srbsko, které není součástí EU, a Maďarsko. Z Ruska vychází plynovod Turkish Stream a na něj navazující Balkan Stream, jenž do těchto dvou zemí dodává plyn od Gazpromu. Do Řecka a Severní Makedonie pak ještě směřují malé, velmi malé objemy. Plynovod, který vedl přes ukrajinské území, již nefunguje. Na tomto plynovodu zůstává Moldavsko a Podněstří. Moldavsko může snadno nakupovat plyn v Evropě, od evropských obchodníků. Ano, bude dražší než ruský plyn, ale takhle teď žije celá Evropa. Situace v Podněstří je jiná – oni prostě nemají peníze. Mohli by také dostávat plyn od obchodníků přes Moldavsko, ale jsou zvyklí, že je živí Rusko. Podněstří není státní, ale parazitický subjekt. Nic nevyrábí, nic nevydělává, žije jako příživník Ruska a využívá ruský plyn. Rusko se pro ně chystá nakupovat plyn v Evropě a dodávat mu ho jako humanitární pomoc. To znamená, že jsou stále ekonomicky nesolventním územím.

A ta druhá část?

Spekuluje se o zkapalněném zemním plynu, jenž rovněž pochází z Ruska, a to ve stále větším objemu. Jedná se v podstatě o jeden velký projekt s názvem Yamal LNG na Jamalském poloostrově. V loňském roce Evropa obdržela z Ruska téměř 18 miliónů tun zkapalněného plynu. Snaha uvalit sankce na tento zkapalněný plyn je ale směšná. Zapomíná se na to, že ruský rozpočet z něj nic nemá. Tento plyn darovala ruská vláda na 12 let mezinárodnímu konsorciu složenému z ruské společnosti Novatek, francouzské společnosti TotalEnergies a dvou čínských společností. Plyn, který přichází do Evropy, už Rusku nepatří, protože Rusko z něj neodvádí žádné daně, cla ani nic jiného. Tento plyn nijak nepřispívá do ruského vojenského rozpočtu, takže je nelogické vyhlašovat proti němu jakékoli sankce. Evropa je na tomto zkapalněném zemním plynu do značné míry závislá. Přichází ho hodně a jeho objemy se nesnižují.

Existují dva další malé projekty na Baltu, na něž se nyní vztahují sankce, jeden patří společnosti Gazprom a druhý společnosti Novatek. Ať už proti nim sankce vyhlásíte, nebo ne, moc to nepomůže. Dohromady mohou produkovat možná 1,5 miliónu kubických metrů ročně, ale ne více. Proto jsou tvrzení, že Evropa je příliš závislá na ruském plynu, směšná: nejde o ruský plyn, ale o čínský, francouzský nebo od společnosti Novatek, jež však s Ruskem nemá z hlediska financí nic společného.

Řekl jste, že Podněstří je parazitující subjekt. V jednom z rozhovorů jste uvedl, že ­Srbsko je také parazitem Gazpromu. Podněstří je přitom region s ruskými pasy, zatímco Srbsko je považováno za evropského ­partnera.

Když se rozhlédnete po srbských městech, určitě uvidíte nápis „Gaz­prom“. To je společnost, která z této země udělala téměř kolonii. Když vejdete do nejvýznamnějšího kostela v Bělehradě, první, co uvidíte, bude oznámení, že obnovu a rekonstrukci kostela financuje Gazprom. Podívejte se na ropnou a plynárenskou společnost NIS, patří do struktur Gazpromu. Srbsko je mazlíčkem Putinovy plynárenské společnosti, proto zastává proruskou pozici. Chce se od ní odklonit a ukázat, že také usiluje o vstup do EU. Ale Moskva a Gazprom dávají najevo, že pokud chtějí v Bělehradě levnější plyn a další bonusy, tak ať se o to nesnaží.

Soudě podle zpráv, ne všechno jde v Gazpromu hladce, na nejvyšších místech se propouští. Čemu to přičítáte?