Never more někdejšímu vizionáři, nyní pologramotnému neonacistovi Kanyemu Westovi za singl Heil Hitler
V roce 2009 o něm Barack Obama řekl, že je blbec (jackass). A to tenkrát Kanye West ještě vykazoval zbytky uměleckého talentu. Co by o něm bývalý prezident řekl teď? „Nacinegr“ West je dávno materiál pro Chocholouška. Nechce se nám koukat na prequel Ramba a nedivíme se, že Češi ne a ne uspět na Eurovizi.
Kateřina Kadlecová: Vzpomínáte na doby, kdy býval rapper Kanye West oceňován za uměleckou originalitu, hloubku, vyzrálost textů, skvělou produkci? Je tomu skoro dvacet let, já vím, ale nemůžu uvěřit, že autor výtečného alba My Beautiful Dark Twisted Fantasy z roku 2010 už bude nadále citován jen pro své temné, zvrácené fantazírování. Tento někdejší vizionář v pologramotném „singlu“ s názvem Heil Hitler blábolí cosi o „mých naci negrech“, ve videu se hajluje a prostor dostane i sám satanáš A. H. s projevem z roku 1935. Přeju Westovi (už víc než dekádu) brzké uzdravení a někoho blízkého, kdo toho chudáka odstřihne od platforem, kde lze šířit takto odporný nenávistný obsah.
Vojtěch Rynda: Filmová série o traumatizovaném veteránovi války ve Vietnamu a později veskrze správňáckém akčním hrdinovi Johnu Rambovi už končila několikrát. Naposledy v roce 2019, kdy si veleslabý snímeček Rambo: Poslední krev (říkali jste „poslední“!) vysloužil zmínku právě v této rubrice. Nyní se ale producenti chytají nejlacinějších receptů na pokračování: těmi jsou prequel a origin story, tedy vyprávění o tom, jak se Rambo stal Rambem. Sylvester Stallone (78) v takové věci z definice nemá moc co hrát. Zprávy z právě probíhajícího festivalu v Cannes tvrdí, že režie se ujme Fin Jalmari Helander. Ten prokázal cit pro akční scény v krváku Sisu (2022), jenže ten byl laděný velmi komediálně. A komedii z Ramba dělat co? Komedii z Ramba dělat nechceme!
Marek Gregor: Ať už si na Eurovision Song Contest za Česko zahráli Kabáti, Gipsy.cz, Ben Cristovao, nebo aktuální zjevení Adonxs, nějak se to ani u diváků, ani u poroty nechytá. Nějak nám to nejde, ať už tam pošleme exota, nebo jinak úspěšného popového interpreta. Nějak se ne a ne do toho euromainstreamu strefit a to je asi jediné, co mi na té dávno už přežité opulentní estrádě Eurovision Song Contest nevadí.
