Mimořádná schůze Sněmovny k případu bitcoinů darovaných ministerstvu spravedlnosti - Pavel Blažek (ODS). (5. června  2025)

Mimořádná schůze Sněmovny k případu bitcoinů darovaných ministerstvu spravedlnosti - Pavel Blažek (ODS). (5. června 2025) Zdroj: ČTK / Vondrouš Roman

Pavel Blažek (ODS) na jednání vlády (4.6.2025)
Ministr Blažek na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny, která se zabývá bitcoinovou kauzou.
Ministr Blažek na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny, která se zabývá bitcoinovou kauzou.
Mimořádná schůze Sněmovny k případu bitcoinů darovaných ministerstvu spravedlnosti. (5. června  2025)
Mimořádná schůze Sněmovny k případu bitcoinů darovaných ministerstvu spravedlnosti. (5. června  2025)
10 Fotogalerie

Bitcoinová kauza je šílená, pád vlády před volbami ale nedává smysl. Fiala by sám mohl požádat o důvěru

Viliam Buchert

Aféra kolem převedení bitcoinů na stát od trestaného člověka, při kterém ministerstvo spravedlnosti v čele s Pavlem Blažkem selhalo, je jednou z nejbizarnějších věcí, která se v České republice od jejího vzniku odehrála. I když Blažek rezignoval, tak se nelze divit opozici, že chce turbulentní situace využít a požádat o svolání schůze sněmovny k vyslovení nedůvěry vládě. To je normální parlamentní postup. Že to bude provázet cirkus ve sněmovně je také jasné. Premiér Petr Fiala by ale mohl vyrazit na zteč a požádat o vyslovení důvěry pro kabinet a připravit vlastní představení.  

Na tom, že opoziční Babišovo hnutí ANO a Okamurova SPD hodlají vyvolat hlasování o nedůvěře vládě, není nic zvláštního. Máme necelé čtyři měsíce do voleb a každá příležitost, jak vládní koalici potrápit, se opozici hodí. Poslat vládu k šípku těsně před volbami ale nedává smysl, protože ta by podle všeho pak dovládla v demisi nebo by prezident musel jmenovat na základě dohody politických sil takzvanou úřednickou vládu, která by neměla dělat žádné důležité kroky, pouze doprovodit občany k říjnovým volbám.

Ovšem hlasování o vyslovení nedůvěry a hlasování o vyslovení důvěry nejsou stejné věci. Premiér Petr Fiala by mohl tu druhou variantu využít a pak se další týdny před volbami o to opírat. Samozřejmě, pokud hnutí STAN nechce vystoupit z vlády, což by situaci změnilo.

V neobvyklých případech se podává žádost o vyslovení důvěry, pokud někdo ze členů vlády učiní hodně kontroverzní kroky nebo se účastní nějakého skandálu. A to se v případě exministra Pavla Blažka stalo. Ten sice odešel, ale vláda by si mohla jako celek potvrdit své postavení a sílu podobným hlasováním.

Žádost o vyslovení důvěry může být podána kdykoliv. Nejčastěji se tak děje do třiceti dnů od jmenování vlády, pak se tomu říká obligatorní hlasování. Může se hlasovat také kdykoliv, když si o to vláda požádá sama. Potom jde o takzvané fakultativní hlasování. Od vzniku České republiky byla tři hlasování, kdy o to vláda požádala. V červnu 1997 to byl kabinet Václava Klause, v březnu 2003 se tak stalo za premiéra Vladimíra Špidly a v dubnu 2012 v době Petra Nečase. Důvěra byla vždy vyslovena. Podmínky pro vyslovení důvěry jsou navíc jednodušší.

Při hlasování o nedůvěře, ke kterému se chystá současná opozice, musí souhlasit nadpoloviční většina všech poslanců a poslankyň. Tedy 101 osob. Za současného stavu má při takovém hlasování navrch Fialova vláda.

U hlasování o důvěře stačí souhlas nadpoloviční většiny přítomných poslanců, ale za podmínky, že se zasedání účastní alespoň 67 poslanců. Ani to by neměl být pro Fialův kabinet problém. Pořád samozřejmě hovoříme o situaci, že vládní koalici tvoří Spolu a STAN.

Zajímavostí je, že každého hlasování o důvěře by se měl účastnit prezident republiky. Svým způsobem je to i jeho vláda, on ji jmenoval, i když si s ní nemusí ideově a ani jinak souznít. Přítomnost Petra Pavla na hlasování o důvěře, kdyby dopadlo pro vládu dobře, by týmu Petra Fialy mohla nějaký ten bodík přihrát.

Hlasování o důvěře, které vyvolá sama vláda, je instrumentem, který se ve světě běžně používá. Podobně teď postupuje polský premiér Donald Tusk, který žádá parlament o důvěru poté, co byl prezidentem zvolen oponent vládní moci Karol Nawrocki. Tusk si chce potvrdit svoji sílu, protože Nawrocki hodlá od srpna, kdy nastoupí do úřadu, blokovat některé vládní kroky. U toho ale musíme zdůraznit, že v Polsku mají jiný systém. Například po vetu prezidenta musí Sejm najít třípětinovou většinu, aby zákon znovu prosadil. A to při současné konstelaci sil u našich severních sousedů v podstatě není možné. V Česku je to jinak.

Petr Fiala pohlíží na politický provoz spíše konzervativně, snaží se vyhýbat krokům, které vyvolávají pozdvižení (ne vždy se mu to ale daří). Žádost o vyslovení důvěry v době bitcoinové tsunami a řádění opozice v Poslanecké sněmovně by mohl být krok, kterým by sám převzal iniciativu. A to je před volbami důležité kdykoliv.