Petr Sokol: Hlavní volební bojiště aneb Kde se budou rozhodovat podzimní sněmovní volby
Již známe přesný termín sněmovních voleb. Strany pomalu dokončují kandidátní listiny a i ze sestavy jejich volebních lídrů v jednotlivých krajích se dá vytušit, které regiony považují za své hlavní bašty, kde je naopak voličsky tlačí bota a kde se odehrají klíčové bitvy říjnového volebního klání.
Volby se u nás konají ve čtrnácti volebních krajích, jež bez výjimky odpovídají vyšším územním samosprávným krajům – tedy hlavnímu městu Praze a třinácti samosprávným krajům.
Organizaci voleb v tomto ohledu trochu komplikuje fakt, že takto definovaných čtrnáct volebních krajů je velmi rozdílných. V nejmenším Karlovarském kraji žije 230 tisíc voličů, v největším, který tvoří střední Čechy, pak více než čtyřnásobek.
Hlasování nohama
Český volební systém má ale v tomto ohledu ještě jednu zajímavou vlastnost. Čtrnáctka volebních krajů nemá dopředu napevno přiřazený počet poslanců, o nichž se v nich bude rozhodovat. Kolik který kraj bude mít po volbách poslanců, totiž rozhodují sami voliči pověstným „hlasováním nohama“. O počtu poslaneckých mandátů rozhoduje volební účast. Čím víc přijde v daném kraji voličů, tím víc se zde rozdělí poslaneckých křesel. Teoreticky je dokonce možné, že kdyby v nějakém kraji voliči volby úplně vybojkotovali a k volební urně nepřišel nikdo z nich, daný kraj by v Poslanecké sněmovně neměl žádné zastoupení.
To se ovšem samozřejmě v praxi neděje, takže na politickou sílu jednotlivých krajů má vliv volební účast, ale také lidnatost každého z nich, která se pro účely voleb nevyvozuje ze všech obyvatel, ale ze zapsaných voličů.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
