Demontáž kultu Filipa Turka aneb Úspěch Motoristů ve volbách stojí na jednom člověku. To je velká slabina
Stejně rychle jako před časem v podstatě neznámý Filip Turek profičel do Evropského parlamentu, se v poslední době kvůli některým kauzám aura kolem tohoto politika rozplývá. Po rychle jízdě na dálnici, kterou se chlubil, dětinsky lhal. Také jeho údajné závodnické úspěchy z minulosti byly zpochybněny. Tím se stal směšným. A že si kdysi vyzdobil přilbu odkazy na dobu nacismu, je odpornost. Přitom právě na Turkovi hodně záleží, zda se Motoristé v říjnu dostanou do Poslanecké sněmovny. A on pořád nezodpověděl otázku, zda bude vůbec kandidovat.
Podle informací Reflex.cz se Turkovi kandidovat do sněmovny nechce, což je ani ne rok po jeho zvolení do europarlamentu pochopitelné. Jeho kolegové ale na něj pořád tlačí a tlačí. Pokud by kandidoval, mělo by to být ve Středočeském kraji. V posledních týdnech ale kvůli zmíněným kauzám začala důvěra v hlavní tvář strany Filipa Turka klesat. Projevuje se to i v průzkumech, kde Motoristé pořád oscilují na hranici pěti procent, které jsou potřebné pro vstup do Poslanecké sněmovny. Dlouhé čekání na Turka, který se stal i oblíbencem exprezidenta Václava Klause, tak Motoristům omezuje jejich možný růst preferencí.
Dalším zásadním problémem je nedostatek výrazných kandidátů v jednotlivých krajích. V Praze se sice objevila poměrně mohutná kampaň někdejšího dlouholetého člena ODS Borise Šťastného, který podle dostupných informací stranu v podstatě řídí, ale to nemusí vůbec stačit. Stejně jako to, že po březnovém odchodu z ODS se stal dlouholetý europoslanec Jan Zahradil hlavním expertem Motoristů na zahraniční politiku. Jenže tyto a další tváře budou stranu do sněmovny dostávat těžko, protože jsou už svým způsobem provařené.
Agentura Hero & Outlaw ve své nové předvolební analýze pak konstatuje: „Bez Filipa Turka na kandidátce jsou šance Motoristů výrazně menší, jelikož evropské volby s jedním volebním obvodem a jedním lídrem jsou zcela jiná disciplína než parlamentní volby ve 14 krajích. V médiích aktuálně probíhá demontáž kultu Turka, který zároveň v průzkumech začíná ztrácet důvěru. Ze střetů s liberálním novinářským mainstreamem ale získávají Motoristé tolik potřebnou pozornost.“
Předseda strany Petr Macinka očekává, že se od hranice neúspěchu odrazí směrem vzhůru v kampani pomocí roadshow. Strana chce před volbami navštívit 180 měst a obcí. Prý to bude zábava. Jak ale dokážou Motoristé udělat pořádnou show, to je otázka, i když se dá předpokládat, že se primárně zaměří na mladé lidi a muže.
Politologové pak upozorňují, že Motoristům chybí více domácích témat. Chtějí bojovat proti diktátu Bruselu, proti Green dealu a v rámci posílení obrany země prosazují pořízení raketových systémů Patriot místo stíhaček F-35. K čemu Patrioty ale vlastně slouží a jak fungují, většina českých občanů ani netuší.
Abychom lépe pochopili situaci, ve které se Motoristé v současnosti nacházejí, podívejme se na jejich zatím dosažené volební výsledky včetně jejich bezprostředních předchůdců.
Předchozí volební výsledky
Úplně původní hnutí, ze kterého pak přejmenováním vznikli v roce 2022 Motoristé sobě, se jmenovalo Referendum o Evropské unii. To se zúčastnilo voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2017. Kandidovalo ve všech krajích, ale ve volbách obdrželo minimalistických 4 276 hlasů, což bylo jen 0,08 procenta ze všech hlasů.
V únoru 2018 se hnutí přejmenovalo na Stranu nezávislosti České republiky. V roce 2019 šlo do voleb do Evropského parlamentu a výsledek nebyl opět nic moc – jen 9 676 hlasů, což bylo 0,40 procenta.
V dalších volbách do sněmovny v roce 2021 strana podpořila koalici Trikolora Svobodní Soukromníci, která získala 2,67 procenta hlasů.
Volby do zastupitelstva hlavního města Prahy v roce 2022, kdy už Motoristy sobě vedl Petr Macinka, znamenaly zisk 2,29 procenta hlasů a opět to skončilo bez mandátu. To už se Macinka občas objevoval i s Filipem Turkem.
V roce 2024 přišla první trefa. A to při hlasování do Evropského parlamentu. Jednalo se o koalici Přísaha a Motoristé (Přísahu vede expolicista Robert Šlachta) a kandidátku vedl právě Filip Turek. Ten se stal europoslancem a zisk 304 623 hlasů, které představovaly 10,26 procenta, byl velkým úspěchem.
Jenže spolupráce s Přísahou dlouho nevydržela. Do říjnových voleb do Poslanecké sněmovny jdou Motoristé sami. A při interních diskusích o dalších politických soupeřích se někdy vyjadřují dost brutálně. Lidi z Okamurovy SPD označují za hotentoty, členy SOCDEM za svině a KSČM Konečné je pro ně nadále bolševická.
V každém případě jsou Motoristé pořád na hraně. Na hraně zvolení do sněmovny. Jejich zvolání „Fiala je mrtev, ať žije Turek!“, by se nemuselo naplnit, protože právě kontroverze kolem jejich europoslance mohou stranu zastavit při vstupu do Poslanecké sněmovny. I když voliče Motoristů kritika Turka trápí daleko méně než novináře a rozdivočelé sociální sítě.
